Cévní mozková příhoda (CMP)

Cévní mozková příhoda (CMP) je náhle vzniklý stav, při kterém dojde v důsledku poruchy krevního zásobení mozku k poškození mozkové tkáně v určitém místě. Nemoc je známá také pod názvem iktus, stroke, mozkový infarkt, případně mrtvice. Často můžeme slyšet i to, že někoho „klepla Pepka“ nebo „ranila mrtvice“, možná si dokonce v této souvislosti vybavíte Pochod marodů Jarka Nohavici:„Už kolem nás chodí Pepka mrtvice, tak pozor marodi, je zlá velice. Zná naše adresy a je to čiperka, koho chce, najde si, ten natáhne perka.“ Faktem je, že CMP většinou nevzniká z plného zdraví. Může jí předcházet vysoký krevní tlak, vyčerpanost, únava, stres.

Jak častá je mozková příhoda?

Cévní mozkové příhody se vyskytují poměrně často, ve vyspělých zemích jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí. Česká republika se řadí k zemím, kde je výskyt CMP jeden z nejvyšších. Také u nás podle statistiků na CMP umírá dvakrát více pacientů nad 65 let než v zemích západní a severní Evropy. I když se díky moderní diagnostice a léčbě daří úmrtnost na CMP snižovat, stále se jedná o velmi vážnou chorobu, která může zanechat trvalé následky. Varující je rovněž fakt, že CMP se nevyskytuje jen u starších pacientů, ale postihuje i mladší ročníky.
Cévní mozkové příhody se nejčastěji dělí podle mechanismu svého vzniku na:

• Ischemické cévní mozkové příhody, kterých je přibližně 80 % ze všech CMP. Příčinou poškození mozku je uzávěr mozkové cévy nejčastěji krevní sraženinou (trombus), případně jiným pevným útvarem (vmetek neboli embolus), unášeným krevním řečištěm. Bez kyslíku a dalších důležitých živin začnou nervové buňky v postižené oblasti odumírat. Za součást ischemických CMP je považována i TIA (tranzitorní ischemická ataka), při které příznaky CMP trvají několika minut až hodin, maximálně však 24 hodin, a samy se spontánně zcela upraví.
• Krvácivé (hemoragické) cévní mozkové příhody (zbylých 20 % CMP) vznikají v důsledku krvácení do mozku či mozkových obalů při porušení stěny mozkové cévy.