Diagnostika cévní mozkové příhody
Základní diagnostika probíhá již po příjezdu rychlé záchranné služby. Záchranáři jsou povinni znát triáž (tři hlavní příznaky CMP) a jakmile určí triáž pozitivního pacienta, kontaktují telefonicky iktové centrum a domluví se s ním na dalším postupu. Záleží tedy nejen na včasném zavolání záchranné služby, ale i na tom, aby záchranář CMP rozpoznal – i zdravotník může mít pochybnosti, protože není neurolog. Po rychlém transportu na specializované pracoviště je diagnostika pacienta s centrální mozkovou příhodou provedena co nejrychleji.
Nemocný podstoupí:
- neurologické vyšetření
- základní interní vyšetření
- základní laboratorní biochemické vyšetření a vyšetření krevních parametrů
- vyšetření pomocí zobrazovacích metod
Pacienta přiveze záchranná služba rovnou na pracoviště zobrazovacích metod. V případě CMP se diagnostika provádí pomocí počítačové tomografie (CT) neboli cétéčka. Další možnou zobrazovací metodou je magnetické rezonance (MR) nebo ultrazvukové vyšetření krčních cév. Tato vyšetření potvrdí diagnózu cévní mozkové příhody a odhalí, o jaký typ mrtvice jde. Zda je příčinou uzávěr mozkové tepny (ischemická CMP), nebo krvácení z mozkové cévy (hemorhagická CMP). Dále je možné zjistit přibližnou lokalizaci postižení a případně i jeho závažnost.
Většinu pacientů postihuje ischemická cévní mozková příhoda. Způsobuje ji uzavření mozkových tepen. Neprůchodnost cévy může vyvolat krevní sraženina (trombus) nebo vmetek (embolus), což vede k přerušení přívodu krve do určité části mozku. Méně často je CMP způsobena prasknutím cév, například v důsledku výdutě cévy (aneurysma) a následným krvácením do mozku.
Jaký je rozdíl mezi trombem a embolem?
Při nemoci zvané kornatění tepen (ateroskleróza) se v cévní stěně tepen ukládá tuková hmota a bílé krvinky zodpovědné za zánět. Pokud tento aterosklerotický plát praskne, začne se na jeho povrchu srážet krev a vzniká krevní sraženina, která postupně roste, až nakonec ztíží až zamezí průchodu krve cévou. Materiál z aterosklerotického plátu se také může uvolnit a na jeho povrchu se rovněž začne srážet krev. Tato částice pak putuje v cévním řečišti, až se dostane do místa, kudy už neprojde a zablokuje průtok krve. Tato částice se nazývá vmetek (embolus). Embolem je obecně každá částice putující krví (třeba i vzduchová bublina), proto se emboly s krevní sraženinou na povrchu označují jako tromboemboly. Je důležité připomenout, že jedním z hlavních rizikových faktorů aterosklerózy je kouření.
