Svaly, nervy a pohyb

K základním vlastnostem lidského těla patří schopnost pohybu, na kterém spolupracují kosti a klouby, příčně pruhované svaly a nervy.

Svaly

Sval je elastická tkáň složená ze svalových vláken. Jeho základní vlastností je schopnost stahu (kontrakce), uvolnění (relaxace) a udržování mírného napětí (svalový tonus). I v klidu je tedy sval v mírném napětí. Svaly reagují na vzruch, který k nim přichází prostřednictvím nervů. Svalová vlákna jsou ovládána tzv. motoneurony. Centrální motoneuron vychází z motorické mozkové kůry, případně z mozkového kmene. Periferní motoneuron pak vede vzruch přímo do svalu.

Nervy

Nerv je tvořen jednotlivými nervovými vlákny. Do svalu jdou nervová vlákna trojího typu:

• Motorická vlákna (motoneurony) vedou podnět ke smrštění svalových vláken.
• Senzitivní vlákna podávají informace o stavu natažení nebo smrštění svalů.
• Vegetativní (autonomní) vlákna regulují průsvit cév a tím řídí průtok krve svalem.

Motorika

Schopnost řídit svaly se nazývá motorika, která spočívá především ve vykonávání pohybů a jejich koordinaci. Pohyb je vykonáván buď vědomě, nebo nevědomě (mimovolně). Nejvyšším centrem volní motoriky je motorická kůra mozku. Na vědomém pohybu se podílí ještě další části mozku a tzv. pyramidové dráhy, které podnět ke svalu z mozku vedou. Pokud jsou tyto struktury porušeny, ztrácejí svaly schopnost provádět aktivní vědomé pohyby. Základním mechanismem mimovolní motoriky je reflex, tedy automatická reakce na nějaký podnět. Prst se například dotkne horkého předmětu a ruka ucukne. Na zpracování reflexu se podílí mozeček, mozkový kmen i další mozkové struktury a nervové dráhy nazývané extrapyramidové.

Spasticita

Spasticita je častým projevem poškození centrálního motoneuronu. Může nastat nejen po cévní mozkové příhodě, ale také po úrazu, v důsledku zánětu, nádoru nebo degenerativního procesu, jakým je například roztroušená skleróza. Kromě zvýšené svalové aktivity se vyznačuje také zkrácením svalu a částečnou ztrátou hybnosti (parézou).