Cévní mozková příhoda

Buňky mozku jsou velmi citlivé na nedostatek kyslíku i živin, proto při každém přerušení cévního zásobení mozku dojde k poškození nervové tkáně. Nervové buňky mozkové kůry jsou schopné přežívat bez kyslíku asi 5 minut, nervové buňky mozkového kmene přibližně 20 až 30 minut. Kolik krve proteče mozkem? Mozek je velmi dobře prokrven, za jednu minutu

Cévní mozková příhoda (CMP) je náhle vzniklý stav, při kterém dojde v důsledku poruchy krevního zásobení mozku k poškození mozkové tkáně v určitém místě. Nemoc je známá také pod názvem iktus, stroke, mozkový infarkt, případně mrtvice. Často můžeme slyšet i to, že někoho „klepla Pepka“ nebo „ranila mrtvice“, možná si dokonce v této souvislosti vybavíte

Rizikové faktory cévní mozkové příhody jsou dobře známé a jen některé z nich dokážeme ovlivnit. Mozková příhoda je častější ve vyšším věku a u mužů riziko stoupá s věkem. Ženy v reprodukčním věku jsou ohroženy méně, ale riziko se u nich zvyšuje až po přechodu. Určitou roli hraje také genetika, tedy dědičný sklon k rozvoji

Cévní mozková příhoda vzniká náhle a nepředchází jí žádné dlouhodobé příznaky. Projevy jsou různorodé a bohužel nemusí být jednoznačné, tak jako je pro infarkt myokardu typická bolest na hrudi. Projevy CMP vždy závisejí na tom, která část mozku je postižena. Varovnými signály, při kterých bychom měli okamžitě volat rychlou záchrannou službu (155), jsou: jednostranný pokles

Každý člověk by se měl snažit žít tak, aby rozvoji chorob cév a srdce předcházel. To, že se riziko CMP bez ohledu na věk týká každého z nás, připomíná každoročně také Světová zdravotnická organizace (WHO) Světovým dnem mrtvice, který připadá na 29. října. WHO apeluje především na prevenci cévní mozkové příhody. Primární prevence – jak