Nemocní po cévní mozkové příhodě mohou mít potíže s ovládáním svého močového měchýře a kontrolou nad vylučováním stolice, jejichž opakem je zácpa. Stav se většinou upraví, lze tomu pomoci rehabilitací a nácvikem vylučování. Přetrvávající problémy je možné řešit používáním vhodných pomůcek. Rizikovými faktory jsou vyšší věk, závažnost CMP, porucha vědomí, ztráta pohyblivosti a poruchy vnímání.
Tipy pro obnovu funkce močového měchýře
|
Vhodné pomůcky
|
*)I. Kovářová, CMP – Přehled zásad a doporučení pro pacienty po propuštění z iktových lůžek; 1. LF UK v Praze; 2016
Potíže s vnímáním mohou nastat v několika oblastech a jsou pro nemocné po CMP velmi stresující.
Při poruše vizuálního vnímání pacient nedokáže například rozlišovat barvy, tvary, předměty nebo tváře. Pacient ale dokáže své blízké poznat po hlase. Stejně tak si vzpomene na název předmětu v okamžiku, kdy mu ho dáme do ruky. Je tedy třeba vypozorovat, s jakým typem vnímání má nemocný potíže, a zkusit zapojit jeho jiné smyslové vnímání.
Při poruše sluchového vnímání není pacient schopen rozeznat slyšené zvuky, třeba zvonícího telefonu nebo domovního zvonku. Takové postižení může být i nebezpečné, pokud se jedná třeba o zvuk brzdícího auta či přijíždějícího vlaku.
U některých nemocných dochází k potížím s řečí a jejím vnímáním (afázie). Nemocní mohou ztratit schopnost mluvit nebo mluví nesrozumitelně, přehazují hlásky a slabiky. Případně nejsou schopni rozumět tomu, co říkáme. CMP může způsobit i ztrátu schopnosti rozumět psané řeči, čtení, psaní a počítání. Existují dva typy afázie:
- víte, co chcete říci, ale slova nelze vyslovit
- je těžké pochopit, co lidé říkají vám
Potíže mohou nastat i v oblasti sociálního vnímání, kdy pacient nerozlišuje intonaci řeči a na vlídný projev reaguje podrážděně. Hrozí mu izolace od ostatních lidí, protože ti se domnívají, že je nevrlý a že je lepší s ním nekomunikovat.
Pravidla pro komunikaci
(MUDr. Václav Lukáš; zpracováno podle Mgr. Ivany Šemberové, klinického logopeda ÚVN Praha) |
*)I. Kovářová, CMP – Přehled zásad a doporučení pro pacienty po propuštění z iktových lůžek; 1. LF UK v Praze; 2016
U většiny nemocných po CMP se rozvíjí tzv. Neglect syndrom. Vyznačuje se opomíjením vnímání poloviny prostoru, který se nachází na opačné straně postiženého mozku. Pacient nevidí předměty, které se nacházejí v druhé části prostoru, případně nereaguje na zvuky přicházející z jedné strany. Pacient také nemusí vnímat svoji vlastní ochrnutou končetinu.
U nemocných po CMP dochází i ke změnám psychiky. Mění se jejich emoce, chování a postupně celá osobnost. Někteří pacienti mohou být apatičtí, jiní egoističtí, konfliktní, podráždění, se sklonem k výbuchům vzteku, negativní, ale s i nekontrolovanými záchvaty smíchu či pláče a s potížemi se sebeovládáním. Řadu nemocných také trápí pocity silné úzkosti a deprese. Dalším pozůstatkem CMP je pomalost a nejistota v rozhodování i v jednání.
Nemocní po prodělané cévní mozkové příhodě se velmi často potýkají s ospalostí a velkou únavou. Jak se s ní mohou vypořádat?
Užitečné tipy, jak snížit únavu:
|
*)I. Kovářová, CMP – Přehled zásad a doporučení pro pacienty po propuštění z iktových lůžek; 1. LF UK v Praze; 2016
Každý pacient si přeje, aby se mohl z nemocnice vrátit co nejdříve domů. Cévní mozková příhoda nemusí zanechat trvalé následky, ale je také možné, že pohyblivost nemocného bude po nějako dobu zhoršená. Proto je potřeba jeho domácí prostředí upravit tak, aby pro něj bylo bezpečné a mohl v něm žít co nejvíce samostatně.
Do bytu, který pacient po cévní mozkové příhodě obývá, by měla přibýt madla, zábradlí a další předměty, které usnadňují chůzi a pohyb. Naopak je potřeba se zbavit všeho, co by mohlo pohyb omezovat, nebo být nebezpečné, tedy předmětů na podlaze, na kterých se může uklouznout nebo zakopnout. Někdy je potřeba změnit i rozestavění nábytku.
Úpravy pro osoby na vozíku
V případě vážnějšího postižení, kdy se předpokládá, že nemocný bude upoután na invalidní vozík, je třeba zvážit instalaci výtahu nebo plošiny pro vozíčkáře. Šířka dveří by měla být minimálně 80 cm, aby se jimi dalo s vozíkem projet, to platí i pro dveře do koupelny a na toaletu. Široké dveře jsou ostatně důležité i pro nemocné s berlemi a chodítkem. Prahy by měly být nahrazeny přechodovými lištami a podlahy mít protiskluzový povrch. Rovněž je vhodné upravit dosah všech vypínačů a zásuvek. Úpravy se nevyhnou ani koupelně. Je třeba počítat s tím, že se v ní budou pohybovat nejméně dvě osoby současně, výhodou je také sprchový kout. Koupelnu, toaletu a kuchyň je vhodné vybavit kompenzačními pomůckami, které umožní nemocnému co největší soběstačnost.
Koupelna a WC
|
Kuchyň
|
Ložnice
|
*) I. Kovářová, CMP – Přehled zásad a doporučení pro pacienty po propuštění z iktových lůžek; 1. LF UK v Praze; 2016
Pacienti, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, jsou ohroženi jejím opakováním. Toto riziko lze snížit preventivním podáváním některých léčiv. Hlavním cílem léčby je ovlivnit faktory zvyšující pravděpodobnost vzniku dalšího záchvatu CMP a současně předejít vzniku krevních staženin.
- Snížení vysokého krevního tlaku – neléčený vysoký krevní tlak zvyšuje riziko vniku CMP až šestkrát. Proto nemocný užívá antihypertenziva. Při jejich výběru je výhodné upřednostnit blokátory kalciových kanálů, ACE inhibitory a sartany. Cílem léčby je dosáhnout hodnoty krevního tlaku pod 140/90 mm Hg.
- Pokud pacient trpí poruchou metabolismu krevních tuků (dyslipidemií, především vysokým celkovým cholesterolem), doporučuje se užívání dyslipidemik ze skupiny statinů. Cílem je dosažení poklesu hladiny celkového cholesterolu pod 5,0 mmol/l.
- U diabetiků je důležité trvale snižovat vysokou hladinu krevního cukru (kompenzovat diabetes).
- Na ovlivnění srážlivosti krve zábranou shlukování krevních destiček se podávají protidestičková (antiagregační) léčiva. U pacientů s nízkým rizikem kyselina acetylsalicylová, u pacientů se středním rizikem kombinace kyseliny acetylsalicylové a dipyramidolu s prodlouženým uvolňováním, a u nemocných s vysokým rizikem clopidogrel.
- Zvláštní skupinou jsou nemocní s fibrilací srdečních síní. Tento nejběžnější typ arytmie vede k tvorbě krevních sraženin přímo v srdci, které se mohou uvolnit a putovat do mozku. Tito pacienti mají šestkrát větší riziko vzniku CMP, samotná fibrilace síní je příčinou až 15 % všech CMP. U těchto pacientů se doporučuje podávání léků snižujících srážlivost krve – antikoagulační léčba (warfarin).
Nemocným, kteří trpí následky CMP, je možné podávat:
- Na léčbu spasticity postižené končetiny botulotoxin aplikovaný injekčně do postiženého svalu.
- Deprese a úzkostná porucha, které se vyskytují až u jedné třetiny pacientů s CMP,mohou být léčeny antidepresivy, především ze skupiny SSRI nebo SNRI.
- K obnově rozpoznávacích funkcí je možné užívat tzv. nootropika, která působí na obnovu poškozených buněk v mozku, zlepšují přenos informací a zlepšují koncentraci. Jejich vliv na zlepšení stavu u pacientů s CM však nebyl jednoznačně prokázán. Řada látek s prospěšným působením na mozek je obsažena ve volně prodejných doplňcích stravy. Jedná se například o ginkgo biloba, omega-3 mastné kyseliny, ženšen, guaranu, lecitin, ale i kávu a zelený čaj.
Jak správně užívat léky?
Na co bych se měl zeptat svého lékaře?
Informaci o nových lécích je třeba sdělit praktickému lékaři. |
Co mi může pomoci s užíváním léků:
|
*)I. Kovářová, CMP – Přehled zásad a doporučení pro pacienty po propuštění z iktových lůžek; 1. LF UK v Praze; 2016
Rehabilitace po cévní mozkové příhodě je pro nemocného velmi důležitá a začíná již při hospitalizaci v iktovém centru. Spolupracují na ní lékaři s fyzioterapeuty, ergoterapeuty, logopedy, psychology a sociálními pracovníky. Každé stadium po CMP vyžaduje jiný rehabilitační přístup podle toho, který problém převládá. Zásadní je hlavně péče fyzioterapeuta, který cviky názorně ukazuje a srozumitelně je popisuje tak, aby byly pochopitelné řečovým a poznávacím schopnostem člověka v dané fázi léčby.
Stadia rehabilitační péče
- V akutním stadiu, kdy pacient ještě leží na jednotce intenzivní péče, jsou svaly ochablé a jejich napětí je sníženo (svalová hypotonie). Fyzioterapeut proto provádí intenzivní polohování, aby nedocházelo ke zkracování a vazivové přestavbě ochablých svalů. Ergoterapeut učí pacienta prvním základům soběstačnosti.
- V následující fázi převládá tzv. svalová hypertonie a spasticita svalů, která často způsobuje nepřirozenou polohu postižené končetiny. Fyzioterapeut proto provádí tzv. antispastické polohování pro snížení svalového napětí. Současně začíná s nácvikem aktivní hybnosti, zvýšení svalové síly i kondice, a to nejdříve s jednoduchými cviky vleže na zádech i na břiše.
- Je také vhodné zařadit do léčby metody uvolňující svalové napětí a stimulující nervové dráhy v mozku. Rehabilitace dále pokračuje nácvikem chůze s opěrnou pomůckou (chodítko, vícebodové hole), případně o dvou francouzských holích. Pokud pacient vykazuje poruchy řeči, je zahájena intenzivní logopedická péče.
- V chronické fázi již dochází k relativnímu zlepšování zdravotního stavu pacienta, ale pokud se do této doby nepodařilo upravit špatné pohybové návyky a držení těla, zůstávají již trvale fixovány. Končetiny na postižené polovině těla zůstávají spastické, což působí obtíže při pohybu. Dále mohou přetrvávat neurologické obtíže či potíže s vnímáním. V této fázi rehabilitace je důležitá pomoc ergoterapeuta, který pracovní terapií vede nemocného k soběstačnosti v základních denních úkonech, jako je stravování, hygiena, oblékání a další. Pokud nedojde u pacienta k poruše vnímání, rehabilitační tým by měl nemocnému pomoci s návratem do zaměstnání.
Návrat do běžného života záleží na tom, jak velké následky mrtvice zanechala. Pacient i jeho okolí by se měli zaměřit nejen na to, jak se vrátit k normálním činnostem, ale také na to, aby se mrtvice již neopakovala.
Kdo s návratem do života pomůže
| lékař | naplánuje strategii terapie poskytne informace o nemoci a léčbě |
| zdravotní sestra | pomůže s každodenní péčí (užívání léků, koupání, oblékání a vyprazdňování) |
| nutriční terapeut | sestaví zdravý jídelníček |
| ergoterapeut | pomůže se zlepšením soběstačnosti (jídlo, pití, oblékání, koupání, toaleta) pomůže zlepšit svalovou sílu a rozsahy pohybů horních končetin naučí manipulovat s předměty |
| fyzioterapeut | naučí správně sedět, stát a chodit pomůže zlepšit svalovou sílu, rovnováhu a koordinaci |
| rehabilitační lékař | doporučí správnou rehabilitaci |
| psycholog | pomůže získat psychickou a emocionální rovnováhu |
| logoped | naučí správně mluvit a polykat pomůže ke zlepšení paměti a vyrovnání se s omezenou pamětí |
| sociální pracovník | poradí se zajištěním veřejných služeb a financí pomůže se získáním práce |
*)I. Kovářová, CMP – Přehled zásad a doporučení pro pacienty po propuštění z iktových lůžek; 1. LF UK v Praze; 2016
Změna jídelníčku
Základem prevence další CMP je zdravá výživa založená na tzv. středomořské dietě. Měla by obsahovat dostatek čerstvého ovoce, zeleniny, obilovin, luštěnin, například sóji a mléčných výrobků. Strava by měla být bohatá na vitaminy s antioxidačním účinkem (C a E) a vitaminy B. Hlavním zdrojem tuků by měl být olivový olej a mořské ryby, případně potraviny bohaté na zdravé tuky (ořechy, semínka). Ve stravě by měl být i dostatek vlákniny pro podporu trávení. Obsahují ji ovesné vločky a celozrnné pečivo. Riziko CMP snižuje také kyselina listová ze skupiny komplexu vitaminu B. Je obsažena v listové zelenině nebo játrech a na cévy působí díky vysokému obsahu rutinu. Rutin obsažený v pohance dokáže udržovat cévy pružné a brání tvorbě krevních sraženin. Česnek nebo skořice zase snižují krevní srážlivost. Nezapomínejte také dodržovat pitný režim.
Zaměstnání
Návrat do původního zaměstnání záleží na následcích CMP a celkovém zdravotním stavu, druhu práce i věku. Každý nemocný se může poradit s ergoterapeutem, psychologem či sociálním pracovníkem. Nejdříve se ale musí naučit zvládat běžné situace nebo pomůcky. Nové zaměstnání lze pak nalézt prostřednictvím Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (http://www.nfozp.cz/).
Sport a další aktivity
Vhodné jsou méně fyzicky náročné aktivity, které je možné provozovat na čerstvém vzduchu. Dostačující jsou ale i obyčejné procházky rychlou chůzí – nejméně 45 minut třikrát týdně. Aktivity by měly směřovat k podpoře postižených funkcí, jako je například jemné motorika nebo poruchy paměti. Nemocný po CMP by měl být v závislosti na svém zdravotním stavu přiměřeně aktivní. Sledovat celý den televizi rozhodně návrat do normálního života neurychlí.
| Vhodné sporty | Vhodné aktivity |
|
|
Mělo by platit, že se sportující osoba po CMP nebude přetěžovat a přeceňovat své síly. V horku by se měla sportu spíše vyhnout a myslet na dostatečný příjem tekutin.
Mezi doporučované aktivity je možné zařadit i cestování. Dovolená by ale neměla být adrenalinová. Riziko představují destinace s extrémními teplotami. Letecká doprava je vhodná až po třech měsících od cévní mozkové příhody.
Sexuální život
Sex je pro pacienty s CMP stejně důležitý, jako pro zdravé lidi. Mrtvice většinou nepostihuje schopnost pohlavního života, může ale vyvolat psychický blok, jehož příčinou je pocit méněcennosti a ztráty vlastní hodnoty. Tyto pocity mohou vyústit ve snížení sexuální touhy. Řešením je návštěva sexuologa. Pokud se u mužů po CMP vyskytne erektilní dysfunkce, je potřeba hledat i jiné než psychogenní příčiny a konzultovat svůj stav s urologem.
Nejdůležitější je cévní mozkovou příhodu poznat a okamžitě zavolat rychlou záchrannou službu (155). Řídíme se pravidlem FAST:
F znamená Face (tvář). Sledujeme, zda postižený nemá spadlý koutek.
A znamená Arm (paže). Zjišťujeme, zda je postižený schopen předpažit a držet ruce předpažené.
S znamená Speech (řeč). Testujeme, zda je postižený schopen zopakovat jednoduchou větu.
T znamená Time (čas). Pokud je přítomen alespoň jeden z příznaků, je potřeba ihned zavolat rychlou záchrannou službu (155).
Do příjezdu záchranné služby pomůžeme postiženému zaujmout úlevovou polohu, vhodný je polosed. Postižené osobě nepodáváme žádné léky, nápoje ani potraviny. K zajištění co nejrychlejší léčby pomáhá i informace o přesném času vzniku obtíží, o nemocech, kterými pacient trpí, a lécích, které užívá.
Rychlá diagnostika
Rychlá diagnostika CMP spočívá v ověření tří nejčastějších příznaků:
Pokles ústního koutku
Pokud si nejste jistí, že by se mohlo jednat o pokles ústního koutku, vyzvěte dotyčného člověka, aby se usmál nebo vycenil zuby. Obličej by měl zůstat symetrický.
Poruchy řeči
Ptejte se člověka s podezřelými příznaky na předměty v okolí a sledujte, zda vám rozumí a zda odpovídá správně, zřetelně a srozumitelně.
Jednostranné ochrnutí končetiny
Požádejte osobu s podezřením na mozkovou mrtvici, aby zvedla obě ruce před sebe a otočila je dlaněmi dolů. Ani jedna ruka by neměla rychle a výrazně poklesnout. Může se také stát, že postižený ruku vůbec nezvedne.
Pokud se alespoň jeden z uvedených příznaků potvrdí, i když může být i mírný, volejte rychlou záchrannou službu (155). Lépe volat zbytečně než pozdě. Každá minuta zpoždění znamená ztrátu mnoha tisíců nervových buněk. Zotavení či přežití CMP závisí na době, za kterou je postiženému poskytnuta pomoc lékaře.
Proč se pacient dostane do nemocnice pozdě?
Důvodem může být, že osoba žije sama a nemá nikoho, kdo by záchrannou službu zavolal. Může se také stát, že pacient nebo jeho okolí CMP nepozná, nezavolá záchranáře nebo postižený hledá pomoc nejdříve u svého praktického lékaře, čímž se převoz na specializované pracoviště zbytečně oddálí.
