Následky mozkové příhody

Řada lidí se domnívá, že hlavním následkem cévní mozkové příhody je pouze ochrnutí poloviny těla. Pravda je taková, že pacient může trpět celou řadu příznaků, ať již pohybových, nervových i smyslových. Všechny tyto příznaky ovlivňují soběstačnost nemocného i jeho psychický stav a ztěžují mu návrat do normálního života.

 

Možné následky CMP při postižení
levé strany mozku
Možné následky CMP při postižení
pravé strany mozku *)
  • slabost nebo ochrnutí pravé strany těla
  • poruchy řeči
  • potíže při čtení, psaní, počítání
  • potíže s učením nebo pamatováním nových informací
  • potřeba častých pokynů pro dokončení úkolů
  • problém s obecnými pojmy (orientace v čase)
  • slabost nebo ochrnutí levé strany těla
  • poruchy vidění, problémy s prostorovou orientací
  • problémy s běžnými činnostmi (oblékání nebo zavazování tkaniček)
  • problémy se čtením v mapách
  • problémy s krátkodobou pamětí
  • zapomínání nebo ignorování předmětů či lidí na levé straně
  • ignorace své vlastní levé ruky nebo nohy
  • obtíže rozsudku
  • impulzivní jednání

 

*)I. Kovářová, CMP – Přehled zásad a doporučení pro pacienty po propuštění z iktových lůžek; 1. LF UK v Praze; 2016

Každý pacient si přeje, aby se mohl z nemocnice vrátit co nejdříve domů. Cévní mozková příhoda nemusí zanechat trvalé následky, ale je také možné, že pohyblivost nemocného bude po nějako dobu zhoršená. Proto je potřeba jeho domácí prostředí upravit tak, aby pro něj bylo bezpečné a mohl v něm žít co nejvíce samostatně.

Do bytu, který pacient po cévní mozkové příhodě obývá, by měla přibýt madla, zábradlí a další předměty, které usnadňují chůzi a pohyb. Naopak je potřeba se zbavit všeho, co by mohlo pohyb omezovat, nebo být nebezpečné, tedy předmětů na podlaze, na kterých se může uklouznout nebo zakopnout. Někdy je potřeba změnit i rozestavění nábytku.

Úpravy pro osoby na vozíku

V případě vážnějšího postižení, kdy se předpokládá, že nemocný bude upoután na invalidní vozík, je třeba zvážit instalaci výtahu nebo plošiny pro vozíčkáře. Šířka dveří by měla být minimálně 80 cm, aby se jimi dalo s vozíkem projet, to platí i pro dveře do koupelny a na toaletu. Široké dveře jsou ostatně důležité i pro nemocné s berlemi a chodítkem. Prahy by měly být nahrazeny přechodovými lištami a podlahy mít protiskluzový povrch. Rovněž je vhodné upravit dosah všech vypínačů a zásuvek. Úpravy se nevyhnou ani koupelně. Je třeba počítat s tím, že se v ní budou pohybovat nejméně dvě osoby současně, výhodou je také sprchový kout. Koupelnu, toaletu a kuchyň je vhodné vybavit kompenzačními pomůckami, které umožní nemocnému co největší soběstačnost.

 

Koupelna a WC

  • instalace madel v koupelně a na WC
  • nahrazení vany sprchovým koutem
  • protiskluzové podložky v koupelně
  • pořízení koupacího vozíku, sedačky do vany či sprchy
  • pořízení nástavce na WC
Kuchyň

  • protiskluzové linoleum
  • vodovodní baterie s jednoduchým ovládáním
  • správné výškové nastavení kuchyňské linky a spotřebičů
  • uspořádání skříněk tak, aby věci v nich byly dosažitelné
  • otočná police
  • upravené prkénko s možností napíchnutí krájené potraviny
  • podavač předmětů
  • speciální stravovací pomůcky (příbory s širokým úchopem)
Ložnice

  • polohovací postel

 

*) I. Kovářová, CMP – Přehled zásad a doporučení pro pacienty po propuštění z iktových lůžek; 1. LF UK v Praze; 2016

Pacienti, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, jsou ohroženi jejím opakováním. Toto riziko lze snížit preventivním podáváním některých léčiv. Hlavním cílem léčby je ovlivnit faktory zvyšující pravděpodobnost vzniku dalšího záchvatu CMP a současně předejít vzniku krevních staženin.

  • Snížení vysokého krevního tlaku – neléčený vysoký krevní tlak zvyšuje riziko vniku CMP až šestkrát. Proto nemocný užívá antihypertenziva. Při jejich výběru je výhodné upřednostnit blokátory kalciových kanálů, ACE inhibitory a sartany. Cílem léčby je dosáhnout hodnoty krevního tlaku pod 140/90 mm Hg.
  • Pokud pacient trpí poruchou metabolismu krevních tuků (dyslipidemií, především vysokým celkovým cholesterolem), doporučuje se užívání dyslipidemik ze skupiny statinů. Cílem je dosažení poklesu hladiny celkového cholesterolu pod 5,0 mmol/l.
  • U diabetiků je důležité trvale snižovat vysokou hladinu krevního cukru (kompenzovat diabetes).
  • Na ovlivnění srážlivosti krve zábranou shlukování krevních destiček se podávají protidestičková (antiagregační) léčiva. U pacientů s nízkým rizikem kyselina acetylsalicylová, u pacientů se středním rizikem kombinace kyseliny acetylsalicylové a dipyramidolu s prodlouženým uvolňováním, a u nemocných s vysokým rizikem clopidogrel.
  • Zvláštní skupinou jsou nemocní s fibrilací srdečních síní. Tento nejběžnější typ arytmie vede k tvorbě krevních sraženin přímo v srdci, které se mohou uvolnit a putovat do mozku. Tito pacienti mají šestkrát větší riziko vzniku CMP, samotná fibrilace síní je příčinou až 15 % všech CMP. U těchto pacientů se doporučuje podávání léků snižujících srážlivost krve – antikoagulační léčba (warfarin).

Nemocným, kteří trpí následky CMP, je možné podávat:

 

  • Na léčbu spasticity postižené končetiny botulotoxin aplikovaný injekčně do postiženého svalu.
  • Deprese a úzkostná porucha, které se vyskytují až u jedné třetiny pacientů s CMP,mohou být léčeny antidepresivy, především ze skupiny SSRI nebo SNRI.
  • K obnově rozpoznávacích funkcí je možné užívat tzv. nootropika, která působí na obnovu poškozených buněk v mozku, zlepšují přenos informací a zlepšují koncentraci. Jejich vliv na zlepšení stavu u pacientů s CM však nebyl jednoznačně prokázán. Řada látek s prospěšným působením na mozek je obsažena ve volně prodejných doplňcích stravy. Jedná se například o ginkgo biloba, omega-3 mastné kyseliny, ženšen, guaranu, lecitin, ale i kávu a zelený čaj.

Jak správně užívat léky?

 

Na co bych se měl zeptat svého lékaře?

  • Co beru za léky?
  • Kdy a jak často je třeba léky brát?
  • Kolik léků je třeba užít?
  • Jaké vedlejší účinky mohou léky způsobovat?
  • Co dělat při problémech s braním léků?

Informaci o nových lécích je třeba sdělit praktickému lékaři.

Co mi může pomoci s užíváním léků:

  • užívání léků ve stejnou dobu každý den (například při jídle)
  • použití týdenního dávkovače léků
  • kalendář nebo připomínka
  • poznámky
  • upozornění od rodiny, kamaráda

 

*)I. Kovářová, CMP – Přehled zásad a doporučení pro pacienty po propuštění z iktových lůžek; 1. LF UK v Praze; 2016

Rehabilitace po cévní mozkové příhodě je pro nemocného velmi důležitá a začíná již při hospitalizaci v iktovém centru. Spolupracují na ní lékaři s fyzioterapeuty, ergoterapeuty, logopedy, psychology a sociálními pracovníky. Každé stadium po CMP vyžaduje jiný rehabilitační přístup podle toho, který problém převládá. Zásadní je hlavně péče fyzioterapeuta, který cviky názorně ukazuje a srozumitelně je popisuje tak, aby byly pochopitelné řečovým a poznávacím schopnostem člověka v dané fázi léčby.

Stadia rehabilitační péče

  • V akutním stadiu, kdy pacient ještě leží na jednotce intenzivní péče, jsou svaly ochablé a jejich napětí je sníženo (svalová hypotonie). Fyzioterapeut proto provádí intenzivní polohování, aby nedocházelo ke zkracování a vazivové přestavbě ochablých svalů. Ergoterapeut učí pacienta prvním základům soběstačnosti.
  • V následující fázi převládá tzv. svalová hypertonie a spasticita svalů, která často způsobuje nepřirozenou polohu postižené končetiny. Fyzioterapeut proto provádí tzv. antispastické polohování pro snížení svalového napětí. Současně začíná s nácvikem aktivní hybnosti, zvýšení svalové síly i kondice, a to nejdříve s jednoduchými cviky vleže na zádech i na břiše.
  • Je také vhodné zařadit do léčby metody uvolňující svalové napětí a stimulující nervové dráhy v mozku. Rehabilitace dále pokračuje nácvikem chůze s opěrnou pomůckou (chodítko, vícebodové hole), případně o dvou francouzských holích. Pokud pacient vykazuje poruchy řeči, je zahájena intenzivní logopedická péče.
  • V chronické fázi již dochází k relativnímu zlepšování zdravotního stavu pacienta, ale pokud se do této doby nepodařilo upravit špatné pohybové návyky a držení těla, zůstávají již trvale fixovány. Končetiny na postižené polovině těla zůstávají spastické, což působí obtíže při pohybu. Dále mohou přetrvávat neurologické obtíže či potíže s vnímáním. V této fázi rehabilitace je důležitá pomoc ergoterapeuta, který pracovní terapií vede nemocného k soběstačnosti v základních denních úkonech, jako je stravování, hygiena, oblékání a další. Pokud nedojde u pacienta k poruše vnímání, rehabilitační tým by měl nemocnému pomoci s návratem do zaměstnání.

Návrat do běžného života záleží na tom, jak velké následky mrtvice zanechala. Pacient i jeho okolí by se měli zaměřit nejen na to, jak se vrátit k normálním činnostem, ale také na to, aby se mrtvice již neopakovala.

Kdo s návratem do života pomůže

lékař naplánuje strategii terapie
poskytne informace o nemoci a léčbě
zdravotní sestra pomůže s každodenní péčí (užívání léků, koupání, oblékání a vyprazdňování)
nutriční terapeut sestaví zdravý jídelníček
ergoterapeut pomůže se zlepšením soběstačnosti (jídlo, pití, oblékání, koupání, toaleta)
pomůže zlepšit svalovou sílu a rozsahy pohybů horních končetin
naučí manipulovat s předměty
fyzioterapeut naučí správně sedět, stát a chodit
pomůže zlepšit svalovou sílu, rovnováhu a koordinaci
rehabilitační lékař doporučí správnou rehabilitaci
psycholog pomůže získat psychickou a emocionální rovnováhu
logoped naučí správně mluvit a polykat
pomůže ke zlepšení paměti a vyrovnání se s omezenou pamětí
sociální pracovník poradí se zajištěním veřejných služeb a financí
pomůže se získáním práce

 

*)I. Kovářová, CMP – Přehled zásad a doporučení pro pacienty po propuštění z iktových lůžek; 1. LF UK v Praze; 2016

Změna jídelníčku

Základem prevence další CMP je zdravá výživa založená na tzv. středomořské dietě. Měla by obsahovat dostatek čerstvého ovoce, zeleniny, obilovin, luštěnin, například sóji a mléčných výrobků. Strava by měla být bohatá na vitaminy s antioxidačním účinkem (C a E) a vitaminy B. Hlavním zdrojem tuků by měl být olivový olej a mořské ryby, případně potraviny bohaté na zdravé tuky (ořechy, semínka). Ve stravě by měl být i dostatek vlákniny pro podporu trávení. Obsahují ji ovesné vločky a celozrnné pečivo. Riziko CMP snižuje také kyselina listová ze skupiny komplexu vitaminu B. Je obsažena v listové zelenině nebo játrech a na cévy působí díky vysokému obsahu rutinu. Rutin obsažený v pohance dokáže udržovat cévy pružné a brání tvorbě krevních sraženin. Česnek nebo skořice zase snižují krevní srážlivost. Nezapomínejte také dodržovat pitný režim.

Zaměstnání

Návrat do původního zaměstnání záleží na následcích CMP a celkovém zdravotním stavu, druhu práce i věku. Každý nemocný se může poradit s ergoterapeutem, psychologem či sociálním pracovníkem. Nejdříve se ale musí naučit zvládat běžné situace nebo pomůcky. Nové zaměstnání lze pak nalézt prostřednictvím Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (http://www.nfozp.cz/).

Sport a další aktivity

Vhodné jsou méně fyzicky náročné aktivity, které je možné provozovat na čerstvém vzduchu. Dostačující jsou ale i obyčejné procházky rychlou chůzí – nejméně 45 minut třikrát týdně. Aktivity by měly směřovat k podpoře postižených funkcí, jako je například jemné motorika nebo poruchy paměti. Nemocný po CMP by měl být v závislosti na svém zdravotním stavu přiměřeně aktivní. Sledovat celý den televizi rozhodně návrat do normálního života neurychlí.

 

Vhodné sporty Vhodné aktivity
  • plavání
  • jízda na kole
  • nordick
  • walking
  • jóga
  • pilates
  • golf
  • četba
  • společenské hry
  • fotografování
  • zahrádka
  • domácí mazlíček
  • ruční práce

Mělo by platit, že se sportující osoba po CMP nebude přetěžovat a přeceňovat své síly. V horku by se měla sportu spíše vyhnout a myslet na dostatečný příjem tekutin.

 

Mezi doporučované aktivity je možné zařadit i cestování. Dovolená by ale neměla být adrenalinová. Riziko představují destinace s extrémními teplotami. Letecká doprava je vhodná až po třech měsících od cévní mozkové příhody.

Sexuální život

Sex je pro pacienty s CMP stejně důležitý, jako pro zdravé lidi. Mrtvice většinou nepostihuje schopnost pohlavního života, může ale vyvolat psychický blok, jehož příčinou je pocit méněcennosti a ztráty vlastní hodnoty. Tyto pocity mohou vyústit ve snížení sexuální touhy. Řešením je návštěva sexuologa. Pokud se u mužů po CMP vyskytne erektilní dysfunkce, je potřeba hledat i jiné než psychogenní příčiny a konzultovat svůj stav s urologem.